10. 12. 2019
3 mindoba čtení

Vepřový řízeček bude dražší, než jsme čekali

Vepřové patří v ČR k nejkonzumovanějším druhům masa. Jen málo lidí si nepochutná na řízečku, ovárku, tlačence, či jiné laskomině, která pochází z prasátek.
Bohužel nás čekají ve vývoji jeho maloobchodní ceny těžké časy, protože vepřové maso, zdá se, zdraží docela výrazně, a možná na dlouhou dobu.

Ale proč?

Pro zdražování se vždy nějaký důvod najde, to už všichni víme. Tentokrát však leží převážně ve vzdálenosti cca 7 000 km (zatím), v Číně. Výskyt AMP (afrického moru prasat) je zaznamenáván po celém světě, ale v asijských zemích, předně pak v Číně, je tato nákaza nejmarkantnější.
Prakticky jediným opatřením, pomocí kterého se dá s touto nákazou bojovat, je likvidace ohrožených kusů, která v Číně přerostla do obřích rozměrů, určitě vyšších, než uvádí tamní zdroje.

V této souvislosti se očekává vyšší objem vývozu vepřového masa do Číny a ostatních asijských zemí, který způsobí nižší uspokojení poptávky s zemích EU. A když je něčeho málo, obchodníci mohou (a budou) zdražovat.

V ČR zatím cena stagnuje

Přestože uvedenou situaci prozatím na českém trhu nijak nepociťujeme (dokonce je v současnosti naše vepřové levnější, než je jeho průměrná cena v EU), je však pravděpodobné, že se to v blízké budoucnosti změní.

Dlouho to ale nevydrží

Díky dovozu levnějšího vepřového ze zemí EU byla naše vlastní výroba do značné míry potlačena, protože lidé chtěli nakupovat co nejlevněji. Dovoz způsobil značné snížení vlastních vepřových chovů, a naše země se stala v tomto ohledu již prakticky nesoběstačnou – jsme odkázáni do určité míry na dovozu.
Jestliže však dojde v EU ke zvýšení vývozu vepřového do asijských zemí, dá se očekávat nedostatek, který zvýší cenu vepřového na delší dobu.
Dá se také předpokládat, že pokud bude vepřové dražší, zvýší se poptávka po jiných druzích masa. A jak už známe z minulosti, zvýšení poptávky může způsobit i zvýšení ceny druhů masa, kterých se přímo nákaza AMP ani netýká.

Co je AMP?

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, a silně nakažlivé onemocnění jak domácích, tak i divokých prasat bez ohledu na plemeno či stáří jednotlivých kusů.
Původcem nákazy je virus, který napadá DNA zvířat. Je obsažen téměř ve všech tkáních a tekutinách, a může být vylučován až o dva dny dříve, než u nemocného kusu dojde k projevům klinického nakažení.

Jak AMP poznáme?

Nemoc může mít akutní nebo chornický průběh.

Akutní průběh

Zvíře trpí značně zvýšenou teplotou, až 42 °C, malátností, ztíženým dýcháním, průjmem a ztrátou chuti. Často se objevují krvácivé skvrny na kůži, stejná ložiska na vnitřních orgánech. Kůže končetin, břicha, uší, a dalších míst je silně prokrvená, často až do namodralého zabarvení.
K úhynu zvířat dochází zpravidla do pěti dnů od projevů nákazy, přičemž 3 – 5% jich přežije.

Chronický průběh

Chronická podoba nákazy se projevuje pomalejším průběhem a mírnějšími příznaky.

Léčba neexistuje

Prozatím není známo, že by byla vyvinuta jakákoli účinná vakcína k zastavení šíření AMP, což boj s touto nemocí činí ještě složitější, a degraduje jej na pouhé vybíjení chovů, které mají mezi sebou nakažené jedince, či u kterých se tento fakt dá předpokládat.

Virus přežije i v mraženém mase několik let

Virus afrického moru prasat je velmi rezistentní vůči suchu či nízkým teplotám, co jej činí vysoce odolným. Dostane-li se do produkce zpracovaného masa, je schopen uškodit i po několika letech.

AMP v Evropě

Virus se poprvé objevil v subsaharské Africe, kde je přenášen Klíšťáky (Ornithodoros). Do Evropy se AMP dostalo přes Asii, kde byl první výskyt zaznamenán v Gruzii (2007). Odtud se nákaza šířila do dalších států bývalého Ruska, poté až do Polska a Rumunska (2018), Slovenska a Srbska (2019), a dalších oblastí.
V ČR byl první výskyt hlášen již v roce 2017 v populaci divokých prasat, který se rozrostl do celkem 230 nakažených kusů z větší části uhynulých, a z menší odlovených. Poslední výskyt AMP byl prokázán u uhynulého divokého prasete v dubnu 2018.
U domácích prasat v ČR se výskyt AMP prozatím nepotvrdil.